PR-články.cz

V Evropských zemích snowboarding vycházel především z lyžování, a to ho zavedlo
díky pevnému vázání a lyžařským botám spíše k alpským rychlostním disciplínám, kdežto
v Americe se vycházelo ze skateboardingu a surfingu. Díky měkkému vázání a botám
snowboarding mířil spíše k freestylovým disciplínám. Díky tomuto rozdílu se na prvních
závodech rozdělovaly medaile ve freestyle hlavně mezi Američany a ve slalomu soutěžili
především Evropané. (Binter, 2002)
Můžeme tedy říci, že za kolébku freestyle snowboardingu se považuje Severní
Amerika. Ovšem v dnešní době již ve freestyle snowboardingu mají Američané velkou
konkurenci především v severských státech Evropy, jako jsou Finsko a Norsko, dále také ve
státech s přístupem k Alpám, jako jsou Němci, Švýcaři a Francouzi.
U nás se první „freestylové porovnávání“ konalo v roce 1985 na krušnohorském
Perninku, kde se jako demo disciplína vedle slalomu objevil tzv. „mini jump“, který se dá
považovat jako předchůdce dnešního big airu. Vítěz si v tomto závodě odnášel útratu do místní hospody, kterou pamětníci popisují jako velkolepou událost. O rok později se konaly
závody v Harrachově, kde se poprvé objevila soutěž pro ženy.
Naším prvním nadějným freestylovým jezdcem, který mohl zasáhnout také do závodů
světového seriálu a porovnávat se s nejlepšími jezdci na světě, byl Marek Schneider, který
v roce 1995 uspořádal první camp s účastí nejlepších amerických profi jezdců na slovenském
Chopku. O dva roky později vyhrál prestižní několikadenní extrémní závod v USA, avšak ke
konci roku přišla tragická nehoda, kdy Marek špatně dopadl při jednom ze svých triků a
nenávratně si poranil míchu a ochrnul na spodní část těla, tím také skončila jeho dobře rozjetá
kariéra. Našel si ovšem cestu k oblíbenému sněhu a věnuje se extrémnímu ježdění na
speciálně upraveném sit-ski, zároveň patří mezi nejrespektovanější osoby v oblasti
snowboardingu.
Po Marku Schneiderovi se dokázal na scénu světového snowboardingu propracovat i
Marek Černík, který jako rodák z Hradce Králové se se svou cílevědomostí, snahou a asi také
notnou dávkou štěstí propracoval mezi nejlepší světové jezdce. (Večerka, 2003)